Něco o historii
Objev skla má své počátky již v roce 3 000 před naším letopočtem. Nikoho možná nepřekvapí, že jeho kolébkou byl starověký Egypt, i když se ze skla vyráběly jen drobné věci jako korálky. Opravdové výrobky začaly vznikat o něco déle a přes Střední a Blízký východ se toto umění dostalo až k nám do Evropy.
Co je vlastně základem skla
Základem pro výrobu skla je sklářský písek, který obsahuje především oxid křemičitý (až 80%), z dalších chemických látek to jsou oxidy: draselný, sodný a vápenatý, přidávat lze i různé odstíny barviv.
Podle typu skla lze tavit při teplotách v rozmezí od 1 450 do 2 000 stupňů Celsia, sklo je v této fázi tekuté, dá se s ním pracovat a tvarovat ho. Důležité je při výrobě skleněných výrobků také jejich ochlazování, které musí probíhat pozvolně, aby výrobek neztratil nic na své kvalitě.
Energie, využívaná při výrobě, čerpá z elektrické energie a zemního plynu (ten je používán při tavení).
Výrobky z křemenného skla
Základem tohoto typu sklad je křišťál, využíváno je především na výrobu výbojek.
Výrobky z vodního skla
Slouží hlavně k impregnačním účelům a konzervování, je důležitou složkou pro žáruvzdorné výrobky. Sklo je nehořlavé.
Speciální skla
Z tohoto druhu sklad jsou vyráběny např. obrazovky, mikroskopy a využívá se v elektrotechnice a optice. Je odolné vůči poškrábání.
Odolné sklo
Chemické a farmaceutické laboratoře využívají výrobků z boritokřemičitého skla, odolává vysokým teplotám a chemickým látkám.
Sklo v domácnosti
Výrobky ze skla jsou ale hlavně součástí našich domácností, ať už se jedná o běžné užitné sklo (servírování nebo uchování jídla) nebo dekorativní prvky. Sklo je i materiálem, ze kterého je možné zhotovit předměty určené pro reklamu nebo jako dárek (půllitry, misky, pilníky). Slouží také vzhledem ke své nevodivosti jako výborný izolační materiál.