Narážíte stále častěji na teenagery, kteří neustále projevují nespokojenost se svou osobou a jsou schopni se stále zaobírat maličkostmi a řešit drobné detaily, které považují za své ohromné nedostatky, přičemž naprosto zapomínají na své přednosti? Podobné nastavení mysli mnohé z nich dovede k naprostému pochybování o výskytu pozitiv na jejich vzhledu, individuální povaze a celkově existenci.
Proč k něčemu takovému ale vůbec dochází? Kde se ukrývají kořínky této problematiky a co k ní vede? Kladli jste si někdy tuto otázku, nebo na ni zkrátka nedokážete odpovědět? Dokonce i pro mnohé mladistvé toto představuje tajuplnou kapitolu, ke které zkrátka nedokážou přiradit vysvětlení. Značná část nedůvěry v sebe samotné se však buduje již od útlého věku za pomoci okolí. Nenávist se bohužel objevuje i mezi osobami ve školkách a na prvním stupni základní školy, kdy jsou určití jedinci schopni znepříjemňovat život jiným pomocí upozorňování na nedokonalosti či slabiny v jejich očích a následnému posmívání se, které však může být naprosto neopodstatněné. Někteří jsou natolik silní, že tyto řeči dokážou překonat a plně ignorovat již takto nevyzrálí, jiní se ovšem potýkají s emočními dopady na jejich myšlení a začínají se tak smiřovat s tím, že takto vyřčená varianta je ta skutečně pravdivá.
Jak tomu zabránit nebo předejít? Kontakt s dalšími dětmi, kteří nemusí oplývat nejmilejšími vlastnostmi a vzájemnou podporou ostatním, se vymezit nedá, avšak vtloukat svému potomkovi do hlavy od mala důležitost jeho osobního pohledu na situaci a nepřijetí cizího názoru za vlastní společně s neustálým připomínáním jedinečnosti a výhodám negativních stránek, jež má, může být klíčem k úspěchu. Jistě plně nezabrání setkávání se s kritikou, ale pomůže k lepšímu vyrovnávání se s ní a distancování od lidí se záporným vlivem.
Pokud se i ve Vašem okruhu blízkých nachází člověk, jež se s podobným komplexem vyrovnává, neberte jej na lehkou váhu a pokuste se promluvit si s ním či mu doporučit upřednostnění svých cílů před přemýšlením nad nesrovnalostmi.