V hodinách dějepisu jste se určitě všichni učili o tom, že rod Přemyslovců vymřel v roce 1306, když byl v Olomouci zavražděn mladinký Václav III. To se ovšem týkalo oficiální větve. Samozřejmě zůstalo několik levobočků a nevlastních sourozenců Václava. A pak zde byla také opavská větev, která vymřela mnohem později, a posledním mužem byl Valentin Hrbatý, který zemřel 13. 11. 1521.
Valentin Hrbatý umírá na svém panství v Ratiboři. Pohřeb se konal v klášteře dominikánek a nad Valentinovou rakví byl rituálně zlomený meč na znamení toho, že jeho rod vymírá po meči. Majetek získává jeho strýc Jan V., který pocházel z polského královského rodu Piastovců. V ratibořském muzeu je dodnes vystaven Valentinův meč.
Valentin se neoženil a nemá potomky. I když byl znetvořený na těle, byl podle kronikářů velmi vznešený, moudrý a čistých mravů. Dokázal obnovit věhlas slavného přemyslovského rodu.
Historie opavských Přemyslovců sahá do 13. století k Přemyslu Otakarovi II. Ten velmi miloval dvorní dámu své první manželky Anežku z Kueringu. Chtěl, aby jejich děti neměli status levobočků. Požádal papeže, aby potvrdil jejich legitimitu. To papež učinil, ale s výjimkou královského titulu. Vzhledem k tomu, že manželka krále byla ve věku jeho babičky a nebyla schopna porodit dědice, král si vyžádal u papeže, aby se mohl rozvést a vzít si mladou ženu. Oženil se s uherskou princeznou Kunhutou a konečně se dočkal dědice v podobě Václava II., který se stal v budoucnu otcem zabitého Václava III. a dědečkem Karla IV. Lucemburského.
Nejstarší syn Přemysla a Anežky je známý jako Mikuláš Opavský. Tento muž se stal praotcem rodu, který ve Slezsku vládl až do šestnáctého století. Mikuláš Opavský byl velmi ctižádostivý a mstivý a velmi těžce nesl skutečnost, že se nemohl stát králem. Byl také nejvýznamnějším představitelem opavské větve.